Text:
Vraťme se teď na chvíli zpět proti času, do dob, kdy ve velké zemi za velikým oceánem, kdesi vysoko v horách žili spokojeně lidé bohaté říše. Byli to prostí, obyčejní lidé, žijící vysoko v nepřístupných skalách pohoří And. Nebyli jen lovci, zemědělci, ale také to byli vzdělaní a chytří lidé. Proto se jim podařilo vybudovat jednu z největších říší lidského pokolení. Žili velmi uzavřeným životem. Pro svou polohu v horách neměli možnost se sblížit s ostatními kmeny. Zato příroda k nim byla hodně štědrá. Byli totiž blízko Slunci, které jim dávalo teplo, světlo, obživu a tedy i život.
Denně ozařovalo jejich obydlí a pálilo do tváří i zad, denně jeho žhavé paprsky dopadaly na půdu této ríše. Vše se zde od Slunce třpytilo a zářilo. Lidé Slunci byli vděčni, uctívali ho a vážili si ho. A snad proto nazvali svou říši Říší Slunce.
Vydejme se po stopách této slavné říše, hledejme její odkaz a poselství budoucím věkům. Mnoho z moudrosti této říše platí podnes a může posloužit i nám. Vždyť i nám Slunce dává život, i nás hřeje a dává nám potravu.
Text:
Území dnešního Peru a přilehlých jihoamerických států bylo kolébkou nejen nejznámější indiánské kultury této oblasti, Inků, ale i kultur dalších, z nichž Inkové čerpali.
Patřili k nim „CHAVINANÉ" (v našem jazyce znamená „CHAVÍŇAN" Syn jaguára s oštěpem), „PARACASANÉ", „OLMÉKOVÉ" a„NEZCANÉ". Každou tuto kulturu charakterizuje určitý znak, který na nás dnes nejvíce působí a díky němuž nám jihoameričtí Indiáni zůstávají v paměti.
Těmito znaky byly pro Inky zlato, dále jejich podivuhodné pyramidy a architektura vůbec, město MACHU PICCHU, jezero TITICACA. „CHAVÍŇANÉ" stáli na počátku všech kultur, nelítostnými boji vymezili hranice své říše. „PARACASANÉ" nám odkázali velkolepé textilie a „NAZCANÉ" svou KERAMIKU a snad i pořádně se nadechněte - UMĚNÍ LÉTAT.